Výsledky literární soutěže magazínu Svět knih o nejlepší povídku

V polovině listopadu vyhlásil náš magazín Svět knih svou první literární soutěž na libovolné téma. Pokud rádi píšete povídky, mohli jste tak do konce prosince 2016 zasílat své soutěžní povídky. Do té doby se v naší redakci hromadili soutěžní povídky různých žánrů plné zajímavých témat a myšlenek.

Vybrat tak tu nejlepší povídku, bylo opravdu velmi těžké. Nakonec se to však podařilo a vybrali jsme ty nejlepší povídky, které nás zaujaly svým nápadem, myšlenkou a tématem. Doufáme, že i vy je oceníte a rádi si je v následujících dnech přečtete.

Během celého příštího týdne budeme totiž na našich magazínech zveřejňovat ty nejlepší povídky, které se umístili na prvních pěti místech. Ještě jsme se však nerozhodli jestli budeme zveřejňovat povídky od konce nebo od prvního místa. Zkuste nám dolů do komentáře poradit, jak by se to líbilo vám. Budeme rádi za každý váš nápad.

A teď k vítězným povídkám.

Pexels / Pixabay

Krásné první místo a knihu Robokalypsa, jejíž autorem je Daniel H. Wilson získává Klára Kubíčková se svou povídkou Tam, kde nejhlubší je les.

„Jestli zemřu, zemřu jako žena. To je dar, v jaký už jsem nedoufala. Ale nebudu mít klid, dokud neuvidím, že jsou mé děti v pořádku.“

Nemohl odmítnout, nemohl nic namítat. Ačkoliv se nechtěl pouštět do boje se zlým černokněžníkem, do boje se svým svědomím se mu nechtělo pouštět ještě víc.

Mlčky přikývl, co nejšetrněji zvedl zraněnou ženu ze země a podepřel ji. Byla lehká, na kost vyhublá a třásla se zimou. Přehodil přes ni vlčí kožešinu, navrch ji zabalil do svého pláště. Přitiskl si ji k sobě a pocítil hřejivý příval hrdosti. Ačkoliv přišel o svůj plášť, zima mu náhle vůbec nebyla.

Druhé místo a knihu Paranormální svět. Můj život věnovaný hledání života po životě, jejíž autorem je Moody Jr. Raymond A., Perry Paul získává Tereza Vlčková se svou povídkou Bolestná touha. 

„Bolest je součástí každého lidského života,“ řekl jí, „stejně jako touha. A někdy se dají jen velmi těžko oddělit.“

Pootevřela rty v hořké grimase, která připomínala úsměv. „Dělejte, co umíte.“

Založil si ruce na hrudi. „Řekni mi, dala bys mi tedy svou ledvinu?“

„Ano.“

„A co takhle oko?“ Přiblížil se ještě víc, dotkl se hladké kůže pod jejím jasně modrým okem, ve kterém byl jen mizivě vidět strach pod vším odhodláním. Věděl, že jí Bůh dal už dost zkusit. Byla zoufalá a chtěla pomoct. Chtěla ji hned, bez hloupého doprošování, čekání a marných modliteb a proseb, které nebudou shůry nikdy vyslyšeny.

„Ano,“ odvětila, aniž by změnila výraz.

Třetí místo a knihu  Život střídá smrt, jejíž autorem je Petr Prouza získává Nikola Puškárová se svou povídkou Tajemný medailonek.

Samota je prý depresivní. Mě už nemůže nijak vyděsit. Já ji chci. Chtěla bych být sama alespoň na pár chvil. Jenže nemůžu. Ten hlas je tu pořád se mnou, kamkoliv se hnu. Kdykoliv něco dělám. Zavřu oči a snažím se dělat, že ho neslyším. Nerozmýšlím nad tím, jestli tu opravdu je. Není tady! Snažím si namluvit, že mě nikdo nepromlouvá. Jenže já ho stále slyším a vím, že ke mně stále promlouvá. Pouze myšlenky na něj živí celou jeho existenci. Zavírám oči a můj tep se zrychluje. Udělám rychlý nádech a dlouhý výdech, pořád dokola. On je nespatřený přitom ale reálnější, než kdokoliv jiný.

Na čtvrtém místě se pak umístil Daniel Bláha se svou povídkou Lily.

 „Máš zbraň?“

 „Mám.“

 „Nabitou?“

 „Jo. Ale střílet snad nebudu muset, ne?“

 „Asi určitě ne, ale pro jistotu.“

 „Co teda přesně uděláme?“

 Lily si odkašlala. „Musíš tam přijít minutu po půl sedmé, v půl sedmé se zavírá a já chodím zamknout, ale tu minutu to zdržím. Nebude tam nikdo, kromě mě a Rose. Prostě se zamaskuješ a přijdeš se zbraní, řekneš si o peníze a bude to. Rose ti je určitě dá. Navíc jí pobídnu, ať ti je dá. Pak prostě utečeš. “

Páté místo bylo velmi těžké rozhodnout, nakonec jsme se však rozhodli, udělit toto místo dvěma vítězům. První s povídkou Kouzelné setkání je Veronika Rakicová. Druhá vítězná povídka, která se umístila na krásném pátém místě je Betačtenář od autora Jana Pečenky.

Úryvek z povídky Kouzelné setkání:

Díval se na ni jako na zjevení. Od té nehody s ním nikdo kromě sestry nemluvil tak otevřeně, a aniž by se v jeho společnosti cítil nepříjemně…

„Connie? Connie!“

Volání přicházelo od vedlejšího domu.

„Maminka!“ vyhrklo dítě a popadlo košíček. „Moc ráda jsem vás viděla, pane Sabine!“

Nezmohl se ani na slovo, když ho lehce pohladila po téměř necitlivé tváři.

Úryvek z povídky Betačtenář:

Ten kluk to ani nezaregistruje a v tom mizerném světle čte dál. Sedám si vedle něj a pozorně si ho prohlížím. Má na sobě odřenou koženou bundu a v uších bílá sluchátka.  Připomíná mi mě samotného v mládí. Taky jsem nejradši četl s doprovodem hudby, ať to byly Rolling  Stones nebo Beatles. Literatura pro mě byla jediným způsobem, jak utéct z reality, ve které jsem žil a dostat se do světa, o kterém jsem tehdy neměl ani potuchy. Dostat se někam, kam bych se nikdy jinak nepodíval. Pomáhala mi být silným a nezávislým.

„Líbí se ti?“

Kluk nadskočí,  až mu  sluchátka vypadnou  z uší.

Všem výhercům gratulujeme. Vy ostatní nebuďte smutní, již brzy vyhlásíme další literární soutěž, o další zajímavé ceny. 

S pozdravem.

Redakce magazínu Svět knih

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *