Tři kamarádi – povídka z knížky Tak pojď

Tři kamarádi

   Tři kamarády po přistání v Lehu čekaly pěší túry a výstup na vrchol hory Stok Kangri. Možná poslední společný čundr v jejich životě, ale to si mysleli už loni i předloni. Kolem třicítky začnou do života mužů zasahovat jejich partnerky a oni s tím nic nenadělají, pokud o ně nechtějí přijít.

   Honza to už přestal řešit. Oťas měl ještě loni dvě partnerky, nevěděly o sobě, na nedostatek času Oťase byly zvyklé a jeho každoroční čundr obě respektovaly. Freddy se na jaře oženil, žena čekala dítě a on věděl, že jestli příští rok pojede na čundr, tak maximálně třídenní. Letos však kluky čekala čtrnáctidenní svoboda duše, jak se před léty shodli.

   Čtrnáct dnů o prázdninách spolu trávili pravidelně od deseti  let. Prázdniny se vždy odehrály na chalupě rodičů Oťase nebo Freddyho. Tam měli kluci základnu, čekala je občasná přepadovka rodičů a v ledničce zásoba jídla. Na chalupě nespali, co by to bylo za čundr? Na zahradě si postavili stan a opatřili ho zámkem, aby se nikdo nedostal k jejich pokladům. Za svitu baterky ve stanu noc co noc řešili složitosti světa.

   Po kontrolách rodičů, které rok od roku řídly, vždy vyrazili na skutečný čundr po okolí. Do baťohu si dali pár nejnutnějších věcí, které se každý rok měnily.  Z čundru se vraceli po třech dnech špinaví, hladoví, mnohdy promoklí a nachlazení. Pokud byli na chalupě Freddyho rodičů, spali na čundru pod širákem. Na chalupě u Oťasových rodičů při prvním čundru narazili v neprostupném lese na malý bunkr z války, který si při každém pobytu vylepšovali. Čundr obnášel cestu s busolou, vybudování ohniště, pečení na poli nakradených brambor, ohřátí konzervy, uvaření polívky z toho, co cestou natrhali, vaření čaje z jehličí a pozorování života stromů, ptáků a zvířat v lese.

   Když se vrátili na chalupu, většinou první den prospali, potom chodili hrát s místními kluky fotbal, na koupališti pozorovali a hodnotili místní holky, na chalupě hráli deskové hry a vedli řeči. Rozebírali život a měli velké plány do budoucna. Chtěli změnit svět.

   Koncem čundru, kdy už byla lednička prázdná, je hlad donutil sbírat v lese houby. Praženice byla jejich oblíbené jídlo k snídani, obědu i večeři.  U Oťase bylo plno borůvek, ty nesbírali z lásky, ale na rozkaz matky Oťase, která je potom zavařovala, dělala z nich buchtu, knedlíky a Oťas měl vždy po odjezdu kamarádů sladký týden. Jednou, když  sbírali v lese borůvky za nimi přišel pán středního věku a požádal je, jestli by mu nenasbírali borůvky do konvičky, že to po něm vyžaduje jeho žena, jinak ho nepustí čtrnáct dnů do hospody. Za nasbírání jim nabídl pár lahváčů a cigarety. Tak začali kluci ve třinácti kouřit a pít pivo. O prázdninách. Bylo to takové dospělácké, i když jim to tehdy ještě nijak nechutnalo.

   V patnácti letech se jejich zájmy o prázdninách radikálně změnily. Čundr šli jako každý rok, jinak vymetali diskotéky v okolí a většinu času byli v chalupě na internetu. Hráli hry. Hraní her je drželo do dvaceti pěti let. Hry hráli nejen na chalupě, ale celoročně se stejně postiženými partami z celého světa.

   Od sedmnácti let je přestali na chalupě kontrolovat rodiče a začali za nimi přijíždět další kamarádi. Loni se kluci shodli, že tehdy zažili nejvíc legrace v životě. Na zahradu si pořídili za peníze z brigády nový, větší, komfortní stan, do kterého si vodili holky z diskoték. Do chalupy žádná nesměla, bylo to pravidlo, které si dali a dodržovali ho. V lese si každý vybral jednu borovici a do její kůry dělal zářez za každou holku, kterou měl. Honza a Oťas  měli první v sedmnácti, Freddy v osmnácti letech.  Zářezy si tam o prázdninách doplňovali i za zbytek roku. Kmen se zaplňoval a Honza ve dvaadvaceti  musel šplhat do koruny. Potom poznal dívku, které byl víc jak dva roky věrný. Vlastně do doby, než mu dala na výběr, buď ona, nebo čundr s kamarády. Rozhodl se pro kamarády. Do třiceti měl potom již jen pár zářezů. Neměl trvalý vztah a nevyhledával ani sexuální hrátky.

   Oťas měl od dvaceti dvě holky najednou a o prázdninách s kluky si dával většinou od sexu pokoj. Osm let žil ve všední dny s jednou z dívek v místě svého bydliště a o víkendech jezdil s druhou dívkou na chalupu, k ní domů, nebo na výlet, kterého se mnohdy účastnil i Freddy se svojí partnerkou.

   Kluci nechápali, jak to Oťas tolik roků zvládne se dvěma holkami a ony o sobě neví. Obě jeho holky byly rodinné typy, chtěly časem svatbu a děti. Rodiče Oťase věděli jen o jedné dívce a když nečekaně přijeli na chalupu a zastihli v posteli Oťase s cizí dívkou, nastal po jejím odjezdu výslech.  Oťas dostal měsíc na to, aby se rozhodl, s kterou dívkou zůstane. Zvláště matka byla velice rozčílená a důsledná. Oťas se s kamarády radil, se kterou má zůstat. Byl bezradný. Neměl sílu se rozejít ani s jednou z nich. Nakonec rozhodnutí padlo na tu, kterou jeho rodiče znali. Nerozešel se on s ní, ale ona s ním, potom co jí sdělil, že si ji nikdy nevezme a nechce mít děti. Teď je rád, že má tu, která na něj netlačí ani se svatbou ani s dětmi a nemá nic proti jeho kamarádům a čundru.

   Freddy má na stromě tři zářezy. První byl s místní dívkou při pobytu na chalupě. Sex s ní měl i několik dalších prázdnin. Občas se s ní sešel i v průběhu roku, ale pevný vztah to nebyl. V jednadvaceti začal chodit s dívkou, se kterou studoval vysokou. Vztah vydržel do konce studia, potom se rozešli. Ona odešla za prací do zahraničí, on začal budovat firmu a na novou známost a sex nebyl čas. V dvaceti sedmi se seznámil s dívkou, která je od letoška jeho ženou a čekají dítě. Jeho borovice pláče nejmíň. Freddy byl vždy svým partnerkám věrný.

   Po bouřlivých letech nejen s holkami, ale i pitím, kouřením a časem stráveným hraním her, se v pětadvaceti letech kluci domluvili, že už nebudou jezdit na čundr na chalupu, ale po vlastech českých a do světa. Zaměřili se na vysokohorskou turistiku. Čundry byly skutečné čundry, vždy ušli přes sto kilometrů, nejvíc tisíc. To když kombinovali pěší túry s jízdou na kole.

   Honza byl z kluků nejsvobodomyslnější. Nejmíň ho podporovali jeho rodiče a od dětství těžce nesl rozmíšky mezi nimi. Netoužil po vztahu, který by ho omezoval, který by mu neumožnil chovat se tak,  jak cítí. Nechtěl být jako jeho otec, který v rodině o všem rozhodoval, ani jako jeho matka, která pro klid v rodině otci vždy vyhověla, i když měla na víc. Nepřišel o ideály, které s kluky měli v dětství, chtěl žít v souladu s přírodou, chránit ji, nenechat sebou manipulovat, ani jít za kariérou, jako jeho otec. S kluky se loni bavil o tom, že oni jsou již jinde, budují si kariéru, rodinu a jen na čundru si užívají svobodu od života, který žijí.

   Letos kamarádi odletěli do Indie, ve které chtějí denně pěšky ujít 15 až 25  kilometrů.  O Indii uvažoval  Honza už řadu let a když připravil podrobnou trasu, sehnal propustky, naučil se místní jazyk a klukům připomněl, že o životě poutníků snili již jako kluci, přistoupili na to. Při odletu překvapil Honza kluky tím, že až se oni budou vracet domů, chystá se navštívit ještě jeden klášter v horách, takže se vrátí domů o týden později, než oni.

   Uplynuly tři měsíce od návratu kluků a o Honzovi nemá nikdo žádnou zprávu. Jeho matka ho nechala hledat, což je v Indii hodně obtížné. Oba jeho kamarádi byli na policii, podrobně popsali a dokladovali cestu, kterou tam ušli, koho potkali, kde nocovali, jen nevěděli, do kterého kláštera se Honza chystal jít. Vlastně název kláštera si zapamatovali, ale žádný takový v Indii neexistuje. Policie zjistila, že letenka Honzy zpět z Indie byla na stejný den, jako kluků. Na kluky padlo podezření, zda se Honzovi nestalo něco během jejich společné cesty. To se prohloubilo, když se Freddymu narodil syn, který měl stejnou pigmentovou vadu jako Honza. Freddy Honzu nepodezříval, věřil svému kamarádovi.  Policie na pokyn Honzovy matky pátrání ukončila. Ta očekávala pátrání v Indii, ne osočování Honzových kamarádů a stále věří, že se její syn vrátí.

   Za dalšího půl roku našla ve schránce dopis, psaný Honzovým písmem. Mami, žiji nový život a má duše má konečně klid. Nevrátím se. Honza  I když při čtení Nevrátím se, mamince tekly slzy, i ona měla po letech klid v duši. Jediná věděla o Honzových stavech mysli. Honza se stejně jako ona, nenarodil do dnešního světa. Vzpomněla si  na sen, který se jí zdál první noc po návratu Honzových kamarádů.  V něm jí z hloubky hor volal známý hlas  „Tak pojď…“ 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *