Zápisek z deníčku #1: Chci to dokázat!

„Vždy, když jsem myslela, že jsem už na samotném konci, vždy přišel nový začátek.“

Darina Jakubičková; Zdroj: https://citaty.net/temata/zacatek/

Tento citát docela přesně definuje mou životní situaci. Některé věci se doslova hroutí jako domeček z karet, ale na druhé straně jiné právě začínají rozkvétat jako jarní kvítí. Takže to začínám brát pozitivně. To špatné posouvám na druhou kolej, jelikož s tím v tuhle chvíli beztak vůbec nic neudělám a to lepší a nové přesouvám na hlavní a začínám tomu věnovat všechen svůj čas.

A co tím svým “blábolením” tady myslím? Hrozně dlouho jsem sem nic nepsala a důvodů je hned několik.

  • Jsem neměla o čem, došly mi nápady.
  • Manžel měl nehodu na motorce a péče o něj a o zbytek domácnosti zabrala hodně mého času a totálně mě vyřídila.
  • Měla jsem pracovní krizi. Přemýšlela jsem, zda to co dělám je správné, zda mi to za to stojí a mám se tomu věnovat dál, nebo si najít něco jiného.

Tohle období bylo zkrátka vážně velmi podivné. Pořád nějaký shon a starosti v rodinném životě a práce mě uháněla termíny a já už z toho neskutečně šílela. Román, který jsem tu začala psát šel do kopru a mě to bylo velmi líto. Pořád jsem se k němu vracela v myšlenkách a toužila ho dokončit, ale kdy? Nebyl čas!

budoucnost, esej
Bylo mi líto, že nemám energii na to vyhradit si alespoň pár minut pro své milované psaní.
Zdroj: pixabay.com

Dala jsem všemu STOPKU!

Řekla jsem si a dost!

Chtěla jsi přece využít mateřství pro své sny a plány a kde jsou výsledky? Někde v nedohlednu.

A tak jsem si řekla, že je čas to napravit. Vrátit se ke svým kořenům, k psaní pro svůj blog a vést cestu následovanou hlasem svého srdce. ❤️

Psaní mě neskutečně baví. Musí to však být smysluplné psaní. Psaní, které mi dává smysl a ne, jen obyčejné články pro magazíny, které se neustále opakují.

Pracovala jsem přes pět let jako copywriterka, která psala pro online magazíny a podnikatelské projekty, bohužel tahle práce mě přestala naplňovat. Přišlo mi, že tam není nikde originalita, tvůrčí styl a chybí tomu šťáva. Hledala jsem a snažila se vybírat projekty, které by to splňovaly, žel bohu jich bylo pramálo.

Teď mám pohov, přemýšlím, do kterého svého projektu, který mám sepsaný v zápisníčku se vrhnu první a konečně si začnu plnit své sny.

Zdroj: https://www.freepik.com/free-photo

Přemýšlím také o novém blogu, ale přijde mi škoda, nechat tu své čtenáře a jít psát někde jinde od začátku. Přece jen, tento blog vznikl za určitým cílem a toho já chci docílit. Možná to nebude lehké, no spíš určitě, ale vím, že to bude mít smysl a to je pro mě v tuto chvíli to nejdůležitější.

Daný problém jsem po několika dnech přemýšlení vyřešila jednoduše.

  • Blog jsem si ponechala na stejné adrese, na jaké byl. Měla jsem zde návštěvnost, napojenou fb stránku, fanoušky apod.
  • Další dva blogy, co jsem měla jsem zrušila, vytáhla z nich ty nejlepší články a hodila je sem.
  • Udělal jsem z toho jeden obsáhlejší blog o vše, co miluji a co mě vystihuje.
  • Udělala jsem nový design, který by lépe seděl novému konceptu, stejně jako nový název, který jsem defacto upravila podle starého.
  • Nyní můžu na jednom webu psát o všem, co miluji a ne třídit podle tématu, na který blog vlastně dnes budu psát. A navíc se blog stává i mou vizitkou, na které mohu nabízet své služby. 😉

Bylo to těžké se rozhodnout, zda tuhle změnu udělám či ne, ale myslím si, že mi to hodně ulehčí a zároveň obohatí témata pro blog.

Občas je fajn si takto vypsat své myšlenky i když ne úplně dávají smysl, ale jsem ráda, že je to venku. Nyní vám mohu zase s radostí povědět, co je u mě nového a nebo naznačit, co nového chystám právě pro vás. 😉

Začnu hezky od začátku. V mém osobním životě, toho není až tako moc nového. Trochu to skřípe, ale to se občas po tolika letech stává. Vždyť minulý měsíc, jsme spolu oslavili krásných devět let, což je úspěch. A těším se na další devítku.

Co se mého malého sluníčka týče, je vážně rozkošný až k zbláznění. Není chvíle, kdy by neustále nevolal: “MAMÍÍÍÍ! MAMÍÍÍÍÍ!” Přijde mi, že ve svém slovníku snad nemá žádné jiné slovo kromě MAMÍ a AU! Ale máme problém s nočníčkem, stále na něj nechce jít. Stalo se mi párkrát minulý týden, že si vzal sám nočník a šel na něj udělat svou potřebu, ale když jsem se ho zeptala zda půjde na nočník třeba po spinkání nebo po jídle odvětil mi: “NE!” Takže bojujeme s nočníkem a plenečky u nás pořád vládnou.

Pokud máte tip, jak odbourat u tvrdohlavých dětiček plenečky budu velmi ráda za Vaše rady a tipy.

Nastalo u nás teď také období, že se mu nechce jít přes den spinkat. Ještě v létě mi krásně chodil spinkat okolo 11 na tu hodinku a půl a já měla čas připravit oběd a trochu si odpočinout, ale teď stávkuje. Buď si vezme tablet a hodinu a půl odpočívá v postýlce s pohádkami, ale neusne a nebo odmítá úplně jít si lehnout. No nenutím ho, jelikož vím, že náš rošťák je pěkný tvrdohlavec a když se zabejčí, nehne s ním ani stodola :D. No má to po kom mít, že jo, co si budeme nalhávat, geny se nezapřou.

Co e týče mých plánů v podnikání, je to teď u bodu mrazu. Nějak se nerealizuji a dokonce nemám teď žádné rozběhlé zakázky ani klienty. Dávám si takovou delší dovolenou a chci ji využít pro rozjetí vlastních projektů. Třeba mi to konečně vyjde a konečně se do toho dám i já na 100% pro své projekty a ne jen pro druhé a začnu si plnit své opravdové sny.

Tak mi držte palce ať to tentokrát dotáhnu do konce a to nejen ve svých snech, ale ať zvítězíme třeba i nad nočníkem 🙂

Krásný den,

S láskou Vaše Viky ❤️

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *