Writeland je první blog o knihách, který píše svou velkou knihu. Autorem zde může být každý, kdo má co nabídnout dalším čtenářům. Přidejte se i vy a pišme společně knihu o knihách, příbězích a sami sobě.
Každé ráno otevřu své oči s tím, že někdo je již navždy zavřel. Nadechnu se s tím, že někdo již svou dávku kyslíku do svých plic nenasaje. Každý den se hádám se svými nejbližšími a odstrkuji je od sebe, kdežto někdo jiný by dal cokoliv naposledy si promluvit se svou rodinou a říct jim sbohem. […]
,,Fíha, to je hodin. Měla bych jít domů, nebo máma bude šílet.“ řeknu při pohledu na mobil, který ukazuje 21:36. Kamarádka se se mnou rozloučí a vyprovodí ke dveřím. Před hlavními dveřmi si povzdechnu, když spatřím, v jaké tmě budu muset jít domů. Ne, že bych se nějak tmy bála, to ne, ale když stále […]
,,Fíha, to je hodin. Měla bych jít domů, nebo máma bude šílet.“ řeknu při pohledu na mobil, který ukazuje 21:36. Kamarádka se se mnou rozloučí a vyprovodí ke dveřím. Před hlavními dveřmi si povzdechnu, když spatřím, v jaké tmě budu muset jít domů. Ne, že bych se nějak tmy bála, to ne, ale když stále […]
Mnoho z nás zná nějakou děsu plnou historku. Myslím tím takovou historku, která vám zježí chloupky na zátylku. Z které vás polije mráz, a vy si nemůžete pomoci a musíte se mermomocí otáčet kolem sebe. Strach vámi proudí, je přesně tím strachem, který prožívají i některé osoby, nevěřící v nadpřirozeno. Já jsem sice vždy věřila, […]
Rozbřesk malá Jasmínka milovala. Koukala se na vycházející slunce. Na to jak se paprsky dotýkají trávy a rozzáří rosu. Jako by ránem všechno ožívalo. Ptáčci se líbezně začali protahovat a zpívat tím nejkrásnějším hláskem, kterým se vytahovali jeden nad druhým. Louka z tmavě šedé se stávala barevnou. Tamhle zelená travička, tam zase bečí ovečka. Jasmínka […]