RECENZE: Prokleté domovy

Není to tak dlouho, co v nakladatelství Argo vyšel čtvrtý díl londýnské urban fantasy, jejímž hlavním hrdinou se takřka proti své vůli stal policejní konstábl Peter Grant.

Jak autor zmiňuje, je to už rok, co se Peter dostal pod velení Nightingalea, jak se zdá, jediného policity-čaroděje v Británii. Do jejich ústředí v Rozmaru přicházejí případy, ke kterým se váží podivné okolnosti. Tentokrát konkrétně sebevražda muže, jenž vykazoval veškeré známky okouzlení. Skončil pod soupravu metra, kam skočil na nejnepravděpodobnějším místě nástupiště. Peterovým hlavním úkolem je odhalit pravou příčinu mužova chování.

Nuda, chtělo by se říct. Copak se od takového úvodu dá čekat nějaké zajímavé vyvrcholení? Zní to neuvěřitelně, ale dá. Aby komplikací nebylo málo, Řeky pořádají tradiční Jarní audienci a obyvatele Rozmaru požádaly o zajištění bezpečnosti akce. Dlouho na sebe nenechají čekat ani další  podivně zesnulí a vypadá to, že všechny stopy vedou do londýnské čtvrti, kde se jindy neděje zhola nic. Přesněji do objektu obývaného ztracenými existencemi. Bude mít mladý konstábl dost odvahy, aby s nimi navázal spojení? Samozřejmě nechybí ani vedlejší postavy, které Aaronovitch představil v předchozích dílech. Některé z nich překvapí víc než nepředvídatelným jednáním, jiné dostanou trochu větší roli a přijde i pár epizodních, které v závěru čeká smrt.

Čas běží a mocný muž bez tváře se opět připravuje k útoku. Cíle je ochotný dosáhnout za každou cenu. Mají proti němu čarodějničtí učni vůbec nějakou šanci? Nechejme se překvapit, ale s klidným svědomím prozradím, že se v Prokletých domovech dočkáte víc napětí a akcí, než v předchozí knize. Jen doufám, že autor udrží stejnou úroveň i v připravovaném díle.

Obrázek: Knihy Dobrovský

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *