Kniha, která mě zaujala nejenom svým obalem, ale i názvem se jmenuje HVĚZDA od autorky Alex Flinn. Spatřila světlo světa v roce 2014 a má 232 stran poutavého čtení, které vám nedá příležitost odtrhnout se od stránek.
Začátek knihy, jakožto ve většině mých případů, mě hned tak neupoutal. Příběh šestnáctileté dívenky, která se snaží udělat konkurz, aby se dostala na vysněnou konzervatoř, kde chce studovat operní zpět.
Být operní pěvkyní, to je její sen.
Prvních pár stránek jsem četla trochu na automata, ale jakmile se děj začal více rozvíjet, kniha mě uchvátila. Za noc jsem přečetla přes sedmdesát stran, četla jsem a četla, dokud jsem u toho neusnula. Kniha se čte velmi dobře, a dá se přečíst za jedno volné odpoledne.
Kdyby některá z mých kamarádek věděla, že jsem tady, na konkurzu do divadelní školy…., tak toho by si všimly určitě. A ne v dobrém. Ale neřekla jsem jim to. Neřekla jsem to dokonce ani vlastní mámě.
Caitlin za sebou má doslova drsný vztah se svým bývalým klukem Nickem. Jejich rozchod je jedním z důvodů, proč chce přestoupit na jinou školu. Ví, že ho tam už nebude nikdy potkávat. Stejně tak své kamarádky roztleskávačky, nikoho. Může zde začít úplně jiný život.
Největší a nejdůležitější důvod, proč jsem tady (ale tenhle důvod nikomu neprozradím), je můj bývalý kluk. Potřebuju se dostat někam, kde nikdo nezná ten smutný, smutný příběh o mně a Nickovi. A kde ho taky nebudu muset denně vídat.
Nikdo z jejich blízkých o konkurzu neví, dokonce ani její maminka. Když se Caitlin dostane na svou vysněnou uměleckou školu, dozví se to i její maminka, která z toho není vůbec nadšená. Omylem si přečte její dopis, ve kterém stojí, že je PŘIJATA. Drsná výměna názorů proběhne mezi dcerou a matkou, která ji nechce na školu pustit. Má strach, aby se jí něco během dojíždění do školy nestalo. Můj názor? Maminka to trochu moc přehání s opatrností, zvlášť v takovém věku, v jakém je Caitlin. 🙂 No, soudit však nemohu, i já jednou budu maminka a je jisté, že i já se budu bát o svou dcerku 🙂
Po dlouhém přemlouvání nakonec Caitlin na vysněnou školu nastoupí. Začne však mít trochu pochybnosti, jestli sem vůbec patří. Přijde jí, že je divná. Divná dívka, která miluje operu. Jako by do skupiny studentů ani nezapadala. Když se na úvodní hodině herectví představují, přemýšlí, co má asi tak říct.
Snažím se vymyslet něco nenudného, co bych tak řekla, až na mě dojde řada.
Ahoj, jsem Caitlin a byla jsem loni princezna školního sjezdu.
Jsem Cat a od té doby, co mi bylo dvanáct, jsem nabrala a zase shodila sto padesát kilo.
Nechala jsem na svého bývalého klika vystavit soudní zákaz styku, takže když ho uvidíte, dejte mi vědět.
Nakonec se jen velmi krátce a stroze představí. V nové škole potkává přátele Gigi a Seana, ten se však brzy Caitlin odcizí. Dostanou společný duet. Místo zkoušení se jí vyhýbá. Ale proč?
“Jak to myslíš?”
“Ale nijak. Jenom… No prostě jsem myslel, že jsi snob, ale ty nejsi, že ne?”
Caitlin pochopí, jak to všechno bylo. Proč se jí tolik vyhýbal a on, že není taková, za jakou ji považoval. Společný duet je více sblíží. Odpolední nacvičování, povídání. A jak to většinou bývá Caitlin zjistí, že se zamilovala. Bohužel však nesprávně Sean je totiž gay. Smutná Caitlin se cítí hrozně. Jaktože to nezjistila dříve?
Později jí však dojde, že získala mnohem víc.
Trable však nejsou pouze ve škole, ale také v rodinném kruhu. Její maminka se bláznivě zamilovala do Arnolda. Ten je však ženatý, Caitlin navštívila jeho manželku a je zdrcená, že takovou milou paní podvádí. Snaží se to mamince vysvětlit, ale ta ji vůbec neposlouchá. Brzy však dojde na její slova.
Když si její maminka myslí, že nastal ten čas a Arnold ji požádá o ruku, je natěšená. Večer se však zvrtl a místo aby ji požádal o ruku, ji chtěl pozvat pouze na společnou dovolenou. To rozpoutá neuvěřitelnou hádku, kterou maminka Caitlin popisuje. Nakonec se společně baví nad létajícím humrem a přepuštěným máslem.
“Promiň. Já vím, že je ti mizerně, ale…máslo?”
Obě se rozchechtáme. Když jedna z nás už málem přestane, druhá vykřikne: “Máslo!” a už to jede nanovo.
Caitlin může odjet do New Yorku na letní operní program, nemá závazky, přátele na ní počkají, opět se s nimi uvidí na podzim a navíc získala víc, než čekala. Má kamarády, kteří ji berou takovou jaká je. Nemusí nic předstírat, je sama sebou. Berou ji jako hvězdu, operní pěvkyni a holku, která ví, co chce a za tím si taky jde. Její maminka pochopila, jak moc je ve zpívání dobrá, podporuje ji a dokonce byla na jejím představení, ze kterého byla neskutečně unesena.
“Holčičko! Holčičko moje, jak jsi mi o tomhle nemohla neříct?”
Nádherná a strhující kniha, kterou určitě doporučuji všem, kteří touží po jednoduchém čtení k odpolednímu opalování na sluníčku, nebo večer místo sledování televize.
Spousta holek, co znám, o sobě říká, že jsou hvězdy. “To jsem hvězda, co?” říkají, když člověku chtějí otlouct o hlavu nějaké nové lodičky za pět set dolarů, které jim koupil tatínek. Jenže být hvězda, to je víc, než si většina šestnáctiletých bohatých holek umí představit. Taky mám v plánu být jednou hvězda – ta opravdová, která zpívá, které na jevišti házejí kytky. Jenže nejdřív potřebuju perfektní nahrávku na konkurz.
Tak ji natočím.