Návrat na Mizeon I. – Na hraně zkázy => RECENZE

Vítejte na Mizeonu, světě démonů zrozených z Krvavého deště, kde život plyne bezpečně a v poklidu. Seznamte se s Arrakielem Arci-Quinnem, jehož největší starostí je zajistit přátelům dostatek povyražení, zatímco víno nezteplá a ořechové rolky zůstanou křupavé. Až jednou se nevinná zábava promění v tragédii, která jako poslední kamínek spustí dlouho nastřádanou lavinu katastrof. V ohrožení je samotná existence mizeonské civilizace. Událostmi semletý Arrakiel se stává štvancem. Stojí před volbou, zda se usadit na některém ze sousedních světů a zařídit si skvělou existenci mezi smrtelníky, nebo zda se vrátit domů a zachránit, co se dá. Romantikou, dobrodružstvím, vtipem a magií nabitý útěk z Mizeonu teprve začíná. Návrat je nejistý a v nedohlednu. Následujte Arrakiela na jeho cestě, ověřte si spolu s ním, že rodina, přátelství, víra a čest nejsou jen prázdná slova.

RECENZE” width=”870″ height=”489″>

O autorce:
Česká spisovatelka fantasy a sci-fi.
Vystudovala Mendelovu univerzitu v Brně. Zabývala se průmyslovou ekologií, vzděláváním, legislativou a metodickou činností v souvislosti s nakládání s odpady a životními cykly výrobků. S psaním beletrie začala pozvolna až ve středním věku. K největšímu úspěchu patří ocenění MLOK 2010 za první místo v soutěži Cena Karla Čapka pořádané Československým fandomem. Kratší díla publikovala ve sbírkách MLOK, Kočas, Žoldnéři fantazie, Žena se lvem aj.

Další knihy autora naleznete zde.

RECENZE” width=”870″ height=”489″>

Kniha se mi velice líbila. Již prvními stránkami jsem se nechala přenést do fantastického příběhu, který autorka vymyslela. Jsem milovnicí fantasy literatury a všem jejím příznivcům mohu knihu vřele doporučit. Jedná se skutečně o velice propracovaný příběh z něhož jsem byla nepopsatelně unesena. V knize jsem nalezla svoji další srdcovou záležitost a knihu, kterou si na poličce ponechám dlouhá léta a brzy se k ní opět zase vrátím.

Určitě si přečtu i další pokračování tohoto napínavého příběhu a jestli bude někdy filmové zpracování, pak se o tom musím určitě dozvědět, protože tohle si nenechám ujít. Mám sice na filmová zpracování některých mích oblíbených knih své názory, ale věřím, že tohle by se tvůrcům mohlo podařit.

Na knize se mi velice líbilo jak děj sám o sobě velice rychle ubíhal k závěru. Plynul jako voda rychlostí blesku a já téměř nestačila otáčet stránky. Svět arcidémonů, lichů, drahů a moha dalších mystických bytostí mě doslova pohltil a nenechal na jediný okamžik bez netrpělivého očekávání, co se bude dít dál?

Pokud milujete fantasy literaturu, nebo hledáte zpestření pro odpolední volné chvíle, pak určitě sáhněte po knize Na hraně zkázy – Návrat na Mizeon I.

RECENZE” width=”870″ height=”489″>

Ukázka z knihy:

Díl první: Arrakiel
O některých jevech se nemluví. Přestože je prožíváme, nemáme potřebu se o nich zmiňovat. Vzduch proudí, voda teče, oheň plápolá. . .

Mizeon, usedlost v Berízii
Při pohledu, na to, jak tam stáli a zírali, se Arri kousal do rtů, aby se nerozchechtal. Nebylo divu, že to neznali. Jak by přeborníci v poflakování po městských barech mohli znát sekačku? On a sourozenci na rozdíl od ostatních občas pobývali u sestřenky Brigity v Levenu. Ne že by tam někdy fyzicky pracovali, ale aspoň získali představu. Lora nakrčila nos a řekla: „Co to, sakra, je?“
„To jsou zemědělské stroje, zlato.“ Arri přistoupil k traktorku, poplácal sedadlo po sedáku a laškovně se na ni zašklebil.
„Jednomístné, jak vidíš. Slouží ke kosení travnatých pásů mezi vinicemi a taky ke sklizni píce pro krodochy.“
Awen rozhodil rukama, čímž naznačil, že se právě nacházejí ve stodole plné malých červených traktorků. „No a co s tím máme dělat?“
„Budete na tom jezdit,“ řekl Arri.
„Tsss,“ ozvala se Tessa, „jenom kopíruješ moje krodoší dostihy!“
„Chceš, abychom na tom jezdili sami?“ pochopila Lora. Zelené oči jí svítily zájmem. „To je tak. . . skandální!“ Nebylo divu, že se jí to líbilo. Zatímco na krodoších jezdili jejich sluhové, tady by si mohli zařádit sami.
„Neviděl jsem závodní dráhu,“ ozval se skepticky Norden.
„Žádná není,“ řekl Arri. „Tato disciplína není pro sralbotky. Proto jsem vás po snídani požádal, abyste se šli převléct, vy jelita.“ Arri se zamračil na Dirianu, která do poslední chvíle vyhrožovala, že bude závodit v plavkách.
„Budeme drandit po vinicích?“ Awen se při představě závodění mezi stěnami s vinnou révou uličnicky zašklebil.
„Vinice necháte na pokoji,“ upozornil ho Arri. Rozhodně nestál o otcův hněv. Nikdo nesmí ohrozit Destruktielovy vinice.
„Bude to na pastvinách,“ zatrylkovala Owiana. „Každý vyfasuje individuální trasu označenou barevnými fábory. Pokud stačí dorazit k Bílé skále do dvou hodin, má právo účastnit se závodu k ořešáku, na který Arrakiel ukryl poklad.“
Jakmile sestra zmínila poklad, bandu zachvátilo nadšení. Arri pokynul strojníkům, kteří předtím nenápadně postávali u zdi, aby pomohli přátelům stroje uvést do chodu. „Nezapomeň, že asi za tři hodiny ty mašiny musíte odvézt od ořechu na Nivkách,“ řekl jejich šéfovi.
„Samozřejmě, sire,“ procedil mezi zuby démon. Nevypadal moc spokojeně. Arri nechápal, co mu vadí.
„Jedna sekačka chybí!“ hlásila Lora.
„No jo,“ zabručel Grennon. „Nás je osm a sekaček jenom sedm.“

RECENZE” width=”870″ height=”489″>