Na téma vztahu ve třech najdete mnoho článků. I tento se bude problematiky týkat, nicméně senzacechtivé musím zarazit. Třetí ve vztahu totiž tentokrát nebude ani kráska z pubertálních snů, ani princ z pohádky, ale nemoc. Nemoc, kterou mnozí zlehčují a o níž se otevřeně příliš nemluví – deprese.

KDYŽ SE NEDAŘÍ?

„Mám depku.“

Tuto frázi jistě během života použilo mnoho z vás. Než se s vámi vydám do tajů vztahu, ve kterém je deprese všudypřítomnou škoditelkou, chci poukázat na to, že článek se týká nemoci deprese, tedy dlouhotrvajícího neutišitelného smutku, ne momentální špatné nálady – „depky“. Věřte, že pochopit rozdíl mezi „depkou“ a depresí je důležitý.

VŠICHNI POTŘEBUJÍ LÁSKU

I osoba, trpící depresí, touží po lásce a partnerském vztahu. Samota je pro nemoc jako sůl do otevřených ran, a přestože se v depresi člověk podvědomě často straní ostatních, neznamená to, že o společnost nestojí. Naopak. To, že se svou nemocí může bojovat s někým po boku, v sobě nese zrníčko naděje, která je pro léčbu skoro základní.

Vztah s člověk, trpícím depresí, je velmi náročný pro oba partnery.

LÁSKA S PŘEKVAPENÍM

Deprese je mou nejlepší přítelkyní již několik let a ač se mi to nelíbí, je více či méně přítomna i v mém vztahu. Na první pohled byste neřekli, že jí trpím. Veselá, přátelská, milá holka. To je maska, kterou nosím, ale peklo, které se občas odehrává pod ní, bych nepřála nikomu.

Můj přítel se s depresí nikdy nesetkal. Když jsme se poznali, vůbec netušil, že něco takového prožívám, protože znal můj „vnější“ stav, tak, jako většina lidí v mém okolí. K záležitosti se postavil výborně, snaží se pochopit, co se ve mně děje, snaží se mi pomáhat a ve špatných chvílích mě podržet.

NECH MĚ!

Bohužel, najdou se chvíle, kdy je můj stav natolik špatný, že i přítel je v koncích. Pochopit do detailu, co přesně se ve mně odehrává, je pro něho nemožné.

Jak mu vysvětlit, že i když je mi s ním dobře a miluji ho, v hlavě se mi pořád motá ta neodbytná a nezvaná kamarádka, která mi našeptává, že nejsem k ničemu dobrá a za nic nestojím? Že její odsudky se zarývají do mojí duše i přes jeho láskyplné šeptání?

Která slova použít, abyste vyjádřili, že vás ve špatných dnech vtípky, které jindy přijímáte se smíchem, zraňují?

Lze nějak říct, proč jsem některé dny odtažitá a uzavřená do sebe, protože se moje známá D hlásí o slovo a vytlačuje vše ostatní?

Nelze. Nejde to. Kdo neprožil, nemůže a nikdy nedokáže pochopit bolest a utrpení, které s sebou D nese.

LÁSKA HORY VŽDY (NE)PŘENÁŠÍ

Začít vztah s depresivním člověkem je velká sázka do loterie. Nevíte dne ani hodiny, nevíte, kdy se z veselého miláčka stane zuřivý anebo zcela melancholický společník.

Vztah, který dokáže fungovat i přes depresi jednoho z dvojice, může zůstat velice silný, ale vztahy často také ztroskotají. Není se čemu divit. Pro oba partnery je velice těžké se s přítomností nemoci vyrovnat. Může přijít frustrace na obou stranách, nepochopení, netrpělivost… Hádky, rozchod, bolest a pro toho, kdo trpí depresí, může být nefunkční vztah jízdenkou do ještě hlubšího osobního pekla.

JAK POMOCI?

Recept není univerzální, protože každý pacient se s nemocí vypořádává po svém.

Je důležité zjistit, jak se v depresivním stavu partner cítí a co mu pomáhá – někdo potřebuje, aby s ním druzí mluvili, jinému stačí přítomnost druhého a vědomí, že se má o koho opřít a třeba si i beze slova poplakat. Někteří zase vítají, když se je snaží druhý přivést na jiné myšlenky (což je, ovšem, v těžších stádiích deprese dost náročné, protože nemocný nemá zájem o nic) nebo k nějaké aktivitě, třeba sportu.

Každý vztah je o komunikaci a pokud je přítomna deprese, je komunikace o to důležitější, její kvalita a otevřenost pomáhá předejít nedorozuměním (a tím také různým hádkám a frustracím). Přítele vždy upozorním, že mám špatný stav, aby k takovým situacím mezi námi nedocházelo, a funguje to zatím velice dobře. Je připravený, že z mé strany může přijít neobvyklé, tedy depresivní, chování, a zároveň mi pomáhá těžké chvíle svým pochopením a trpělivostí lépe překonat.

Jako žádoucí se jeví, aby se zdravý partner o problematiku deprese sám zajímal, případně i navštívil psychoterapii nebo odborníka. To, co nemocný často nedokáže pojmenovat před nebližšími, jim může odborník osvětlit a pomoci tak nahlédnout pod pokličku tohoto onemocnění.

Aby vztah ve třech s depresí fungoval, je nutná obrovská dávka trpělivosti (hlavně ze strany zdravého partnera) a lásky.

A co vy? Setkali jste se sami nebo u někoho z okolí s depresí? Umíte si představit, že byste žili s člověkem, trpícím touto nemocí?

Autorka: Mija