Pohádka o lásce

Slunce ji pošimrá

Paprsky po tváři.

V té samé chvíli

Se mu oči rozzáří.

Pro tento moment

A všechny, co byly,

Cítí se pocteň

Láskou své víly.

Šat má jak nebe,

Modrý a bílý,

Moderním výstřelkům

Vzdálen na míli.

Věneček pletený

Z lučního kvítí

Skrz barvu stáří

ve vlasech svítí.

Už půlku století

Kráčejí po boku,

Ať je vše krásné,

Či není jim do skoku.

Obdiv si zaslouží

Taková láska,

Když muž i ve stáří

Svou ženu laská.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *